Kdo říká, že zima je období klidu, ten zjevně nikdy netrénoval s Kanoistikou Kojetín. Zatímco běžní smrtelníci hledali teplé ponožky a důvody proč se uvelebit na gauči pod dekou, naši mladí závodníci hledali formu.
A našli ji – někdy v posilovně, někdy na vodě, někdy v kotorském zálivu a někdy až na horách s běžkami na nohách. Zimní příprava je totiž období, kdy se rodí budoucí úspěchy. A letošní zimní příprava kojetínským závodníkům připravila úrodnou půdu.
Ale pojďme pěkně popořádku.
SCM testy: první velká zkouška a první velký triumf
Zimní příprava začala zostra – testy SCM, tedy vstupenkou do mládežnické reprezentace České republiky. Pro mladé sportovce jde o jeden z nejdůležitějších momentů sezóny. A Kanoistika Kojetín letos opět potvrdila vysokou úroveň své přípravy.
Hned čtyři naši závodníci uspěli a byli zařazeni do reprezentace ČR pro rok 2026. Čtyři! To není jen úspěch či náhoda – to je vizitka dlouhodobé práce, disciplíny a odhodlání, které koječákům nikdy nechyběly. A také důkaz, že i malé město může konkurovat těm největším, když má zavilé sportovce, skvělou partu a dobré zázemí.
Podzimní soustředění v Černé Hoře: moře nájezdů i zážitků
Sotva závodníci stihli oslavit úspěšný vstup do SCM, už balili lodě a pádla. Cíl byl jasný: jako každý rok, Černá Hora, záliv Kotoru, místo, kterému se přezdívá Nevěsta Jadranu. A není divu – kdo jednou viděl, jak se ranní slunce odráží od hladiny mezi horami nebo kdo ochutnal místní speciality, ten pochopí, proč se sem sportovci tak rádi vracejí.
Tréninky probíhaly třikrát denně. Kotorský, risanský i tivatský záliv se stal pro kojetínské závodníky druhým domovem. Kilometry přibývaly rychleji než fotky v mobilu. Pádlování na moři je znát, je těžší, kilometry se najíždějí s větší dřinou, o to více je ale závodníci dokáží prodat na samotných závodech. Nechyběla nám pro zpestření ani noční jízda v kotorském zálivu, kde jediným zábleskem světla byly pouliční lampy, jenž se odrážely od hladiny moře a pomohly sportovcům určit směr na jinak absolutně klidné a tmavé hladině. Ve členitém zálivu se koječáci předbíhali o najeté kilometry, to je rivalita, kterou oceňují trenéři, protože denní nájezdy čítaly 40 - 50 km.
Nájezdy na moři však nebyly jedinou tréninkovou aktivitou. Když zrovna nebyli na vodě, byli v posilovně pod vedením Miloše Vuloviće, místního kickboxového světového šampoióna. Ten se postaral o to, že výraz „tvrdý trénink“ získal pro naše závodníky nový význam. Věta "jedeme k Milošovi" se stala po dobu soustředění noční můrou naší mládeže. Ale bojovali s ní statečně a přesvědčili i Miloše, že kojetínská kanoistika má fakt tvrdé sportovce.
Večer patřil bazénu. Kanoistika Kojetín neupadla po roce v zapomnění, ihned po prvním příjezdu na bazén se ozvalo "stigli su, kajakaši iz Češke". Místní plavčík nám pravidelně připravoval široké dráhy, jako by čekal olympijský tým. A když už jsme měli naplaváno, přišlo na řadu waterpolo – sport, který je v Černé Hoře téměř náboženstvím. Čeští kajakáři s balónem ve vodě, to byla kombinace, která bavila všechny diváky. Jestli se ve waterpolu našim borcům podařilo něčeho dosáhnout, tak zastavit všechny plavce a strhnout na sebe pozornost. Naštěstí došlo pouze k jedné ztrátě, asi 5 galonů vody z bazénu. No, raději zůstaneme u rychlostní kanoistiky.
Jaké by to však byly tréninky bez bohaté a kvalitní stravy a dostatku regenerace. Toto téma při přípravách na soustředění již pár let řešit nemusíme, o výbornou a pro sportovce bohatou stravu se stará majitel apartmánů, Neno Kaluđerović, jeho rodina a hlavně maminka přezdívkou "Báka".
Běžecká soustředění: Orlické Záhoří, Nová Ves a Jizerská 25
Po návratu domů a přivítání nového roku se tréninky přesunuly na sníh. V Orlickém záhoří i v Nové Vsi u Rýmařova se sešla celá mládež – od nejmenších po juniory. Běžky se staly hlavním nástrojem zimní přípravy. Děti se učily techniku, rovnováhu, vytrvalost i to, že pád do sněhu není konec světa, ale začátek dalšího pokusu.
Večery patřily hrám, soutěžím a společným aktivitám.
„Důležitější než kilometry v bílé stopě byla ale ta večerní atmosféra. Hry, smích a společný čas stmelili partu od nejmenších přes juniory až po rodiče a trenéry tak, že jsme odjížděli z hor jako z rodinné sešlosti“ shodují se trenéři.
A pak přišla Jizerská 25. Za Kanoistiku Kojetín se postavil na start náš maratonec, Martin Chovanec, aby si vyzkoušel, jak obstojí mezi stovkami zkušených běžkařů. A obstál skvěle – 114. celkové umístění a 37. umístění ve své věkové kategorii je výkon, který zaslouží respekt. A hlavně ukazuje, že kojetínská příprava funguje i mimo vodu.
"Jelo se mi dobře, sněhové podmínky byly dobré až na pár míst, která vypadala spíš jako kluziště pro rychlobruslaře.“ zhodnotil svou premiéru na Jizerské 25 Martin ihned po dojezdu. "Na trati jsem chytil asi 3x krizi, přitom jedna z nich nastala, když mě doběhly nějaké tři závodnice ze Švédska. Chvíli jsem si myslel, že se s nimi v pohodě udržím, ale to fakt nešlo, to mě dostalo asi nejvíc. Nakonec jsem se vždy dokázal nějak nastartovat a doběhl jsem do cíle, za ten jsem byl hodně vděčný.“ doplnil Martin svůj výkon.
Jarní soustředění v Srbsku: návrat na Tichou Tisu
Závěr zimní přípravy patřil tradičnímu jarnímu soustředění v Čurugu, v severní části Srbska. Tichá Tisa – slepé rameno Dunaje, kde trénuje i srbská reprezentace – je ideálním místem pro jarní objemy. Motorové čluny mají zákaz, příroda je nedotčená a voda klidná jako zrcadlo.
Kanoistika Kojetín zde má každoročně výjimku, a tak se naši sportovci mohli naplno věnovat tréninku. Letos najeli neskutečných 320 km na vodě, k tomu přidali běžecké kilometry a hodiny v posilovně. A protože regenerace je stejně důležitá jako samotný trénink, nechyběly ani sauny, whirlpooly a relaxační zóny ve wellness hotelu.
Dokonalost celého soustředění nám pak dokreslil Miroslav Popov s rodinou, jejichž servis a neskutečné gastronomické zážitky byli naprostým nadstandardem.
Závěrečný pohled na zimní přípravu
Zimní příprava 2025/2026 byla dlouhá, náročná, ale mimořádně úspěšná. Sportovci ukázali odhodlání, trenéři trpělivost a celý oddíl soudržnost, která je pro Kanoistiku Kojetín typická.
Teď už nezbývá než jediné: Ať se zimní dřina promění v letní úspěchy. Ať je sezóna 2026 plná radosti, medailí a zážitků, na které se nezapomíná.
