log in

Zahájení seriálu Velkomoravské ligy v ONV

Rate this item
(3 votes)

Závody v Ostrožské Nové Vsi – zahájení seriálu Velkomoravské ligy

Jak již bývá dobrým zvykem, zahájení závodní sezóny připadá na „Novoveský přespolák“, kde si naše mládež porovná síly se svými soukmenovci z Přerova, Olomouce, Litovle, ONV a Hranic na závodních tratích dva a čtyři kilometry (samozřejmě podle svých kategorií) a následně v odpoledních hodinách „provětrá faldy“ v běžeckých závodech. Letošní ročník byl v mnohém výjimečný, ať už tím, že se jednalo o čtyřicátý ročník, nebo datumem, na který tato sportovní akce připadla – 1.duben (APRÍL). Ale vezměme to pěkně po pořádku….

Sobota ráno, počasí jako když vymaluje, sluníčko, teplo, co si víc přát. Jednotlivé skupiny naší drobotiny (starší prominou) se „naloďují“ do jednotlivých automobilů a postupně vyráží směr ONV. Již během jízdy je vidět, že v každém autě se stále dokola řeší taktika, jak jinak si vysvětlit ten podivný styl jízdy. Vezměme Aleše, ten dozajista zdůrazňoval rychlost a tempo, nebylo možné ho dohonit, natož předjet. Hasťa, Svaťa zase probírali nájezdy k bójkám a jejich objíždění, proč by jinak kroužili na kruháčích, odbočovali tam, kde neměli…. Jsou prostě obětaví a srdcaři k tomu.

Jsme na místě, nastává běžný „šrumec“ kolem přívěsů a lodí, odpojit, vybalit, vyložit, v řeči drobotiny (Hašlerka, Havlíček, Toník …) rychle zmizet a vymýšlet ptákoviny (šplh po kovové pyramidě, setřásání jeden druhého a podobně). Ostatní mezitím rekognoskují terén a obhlížejí konkurenci, chystají se k rozjetí a vyčkávají příchodu hlavního trenéra s nezbytnými informacemi o průběhu závodů.

Přestože je krásné počasí, začíná pofukovat vlahý jarní větřík a některé jeho poryvy nabývají na síle, právě proto se rozhodčí rozhodli zbytečně neprotahovat přípravy a posunují start na dřívější dobu. Jako první vstupují do jámy lvové Kačka Bartáková, Leona Hejcmanová, Julča Hastíková, Klára Zendulková a s nimi nespočet konkurentek. Hladina jezera je najednou plná závodníků a závodnic, holky na start, kluci se chystají, jedou nějakou tu minutu po děvčatech. Nezbytné seřazení, kontrola a ready, set, go …… voda vaří, holky to pěkně rozmotaly. Je vidět i zkušenost našich koček, nenechat nic náhodě, napálit to od začátku a urvat si náskok, přesně to se děje. Kačka vepředu, zleva Lea, zprava Klára a vedle ještě holčina z Přerova. Julča si nevede také vůbec zle, je sice v chumlu zbylých lodí, ale JEDE (víme, že?). Tato čtveřice si už na dvoustovce utrhla malý odstup a je jasné, že boj o medaile zůstane v tomto čtyřlístku. Cíl je ještě daleko, ale krásně se na to dívá, první tři lodě Kojetín. Holky hrabou a ze břehu je podporuje zbytek oddílové bandy, trenéři, rodiče. Představte si, že i při závodě trenéři nezapomínají zkoušet holky z anatomie, to je samé „Kačko, levá ruka!“, „Kláro záda!“, „Leono, hlavu nahoru!“, není to úžasné? Trocha „vzrůša“ na otočce, kde se rovná další závod - benjamínci kluci – a do toho se děvčata otáčejí, těsně před nimi. Krásně to vystihla Kačka svým výkřikem při nájezdu „Bacha jedu!“, kavalíři čekají a nechají holky otočit. Pravý masakr nastává při dojezdu dívek do cíle, holky zprava finišují a kluci zleva vyrážejí, něco na způsob kolbiště, trefíš se do mezery dojedeš a vyhraješ, netrefíš se, bude „koupačka“. Vše dopadlo na výtečnou, aspoň pro nás, cílem projíždí na prvním místě Kačka, druhá Klára, třetí Leona, Julča s odstupem devátá, ale ve své kategorii druhá. Takže Huráááááááááá. Začátek jako hrom.

Ale to už máme na vodě daleko početnější skupinu závodníků, benjamínky – Tomáš a Pavel Kapounovi, Marťa Chovanec, Tonda Prokeš, Tomáš Havlíček a Ondra Hirsch (dvě A-čka a čtyři C-čka) i zde jsou očekávání veliká, co si budeme nalhávat, počítáme se zlatem v obou kategoriích. Možná tomu začátek trochu nenasvědčoval, Pavel i Ondra trochu zaspali na startu, možná za to může i vítr, který už „statečně“ pofukuje a vlny jsou jako na moři. To Tom Kapoun vystřelil jako raketa a okupuje čelní pozice, zbylá trojka Martin, Tonda a Tomáš se drží zhruba v polovině pole závodníků, pěkně seřazeni za sebou. Klobouk dolů, všichni makají na sto procent, vidět že najeté maďarské kilometry dělají své. Cíl! Jak myslíte, že to dopadlo? No jistě! Ondra zlato, Pavel stříbro a naše C-čka se seřadili následovně, Tom zlato, Marťa stříbro, Tonda bronz a Tomáš pátý, tu pověstnou bramboru mu vyfoukl Ondra Zahradníček z Přerova, ale i přesto velmi dobrý výsledek.

Kajaky mají teď chvilku padla, na řadu přicházejí (to je divný obrat, jak může kánoe jít?) kánoe, holky, kluci, dorosti, muži, prostě všechno najednou na vodu a v 10.30 hod. start závodu na 4km. I tady máme svá želízka v ohni, Eliška Jurečková, Jirka Minařík, Tonda Hrabal a Lukáš Kozubík, ale tady je konkurence opravdu veliká, hlavně kluci by mohli povídat, jména jako Janík, Zalubil dovedou pěkně postrašit. Ale kdopak by se vlka bál, vždyť jsme na vodě. Směle do toho!!! Mládež nástup na břeh, připravit už tak dost namáhané hlasivky a jedem. Délka tratě 4km je už sama o sobě pro mnohé strašák (že Eldo!), ale tady se nehraje na city, tady se závodí a bylo to vidět. Eliška se konečně „hecla“ a tentokráte ona ukazuje soupeřkám záda (dokonce se zvažuje i nákup dresu s nějakou obrázkovou koláží, aby soupeřky měli co prohlížet). Zalubila, tentokráte nehoní pouze Janík a Hrabal, ale zdatně sekunduje Jirka Minařík. Je to k nevíře, ale náš „Bivoj“ zapíná své turbo a posunuje se i přes Tondu. Takže v juniorech zlato Jirka Zalubil, stříbro Jirka Minařík a bronz Tonda Hrabal. Je to od našich kluků pěkné, že se domluvili a v domácím prostředí nechali zlato domácím, nemusíme brát všechno, že? Ale to už je u břehu neskutečná zvuková mela, toho řevu, jekotu, pištění .. co se děje? Běžíme se podívat a už jsme doma, Elda dojíždí jako zlatá, kroutí hlavou, nevěří, ale je to tak. Tolik radosti, Jitka (maminka) běží k dceři, vodu do půl pasu, oči zalité slzami, prostě Hollywood hadra (trochu kecám, vždyť je ten apríl). Ale to opravdové drama si prožíval náš Luke, ten bojoval jako gladiátor, nejen s tratí, ale i s počasím. První otočka a silný vítr Lukina odfoukl až kdesi dozadu, najíždí neskutečnou porci metrů na víc (vypadalo to jako by dostal trestné kola za netrefený terč), druhá otočka a tady si vítr opět dělá s Lukášem co chce, tentokráte ho vyhodil téměř na břeh, ale ani tyto podpásovky Lukáše neodradily a srdnatě se prokousal až do cíle. Kdyby se dnes na jezeře plachtilo, má dozajista zlato.

V mezidobí tohoto závodu se připravuje zbytek našeho družstva – Ondra Zendulka, Mira Kapoun, Kuba Hejcman, Makyna Úlehlová, Peťa Jurečková na svou 4kilometrovou porci. Je pěkné, jak se o sebe starají, povzbuzují se (vzájemně), hlavně někteří, že Kubo. Celkem nezvyklou taktiku jak se zbavit soupeřů zvolila Peťa, vytasila se s obrovskou taškou plnou bonbónů, zákusků a obíhá všechny v areálu, za příslib přepuštění výhodnější pozice, případně místa na stupních vítězů, nabízí laskominy, selfíčka a přitom pořád dokola vykřikuje „třináct“ (jinak vše nejlepší). Uvidíme, jestli to zabralo.

Takže poslední, možná jeden z nejpočetněji obsazených závodů se chystá ke startu, všichni pěkně pospolu, bok po boku. Někdo měl ty boky širší a tak se nedaří odstartovat na poprvé. Jak hlásil startér: “Čím starší, tím větší balvan“. Pěkné, výstižné. Na podruhé se to už povedlo. Tak jak ti naši? Pěkně se to roztrhalo už po startu, nebudu brát ohled na muže, ale náš Kuba jede společně s Ondrou, ze zadu se je stačí docvaknout Mirek, potom mezera a odstup od ostatních. U holek je tomu podobně, trhla se Gabriela Hermély z Přerova, za ní osamocená Makyna, jedoucí si své tempo a za ní kousek dál svádí svůj boj Kika Zvěřová s Peťou Jurečkovou (Kika zřejmě nemlsá). V polovině trati jedou holky stejně, kluci se míchají, odskakuje Kuba a spolu jedou Ondra a Mirek. Pěkný závod, je vidět jak jednotlivý závodníci vyzráli, k vidění jsou krásné souboje. Naprosto neskutečný byl finiš zmiňované Gabriely, ta se do toho tak opřela, že cílem doslova proletěla. Makyna si to poctivě odmakala a svou kategorii ovládla, Peťa Kiku nezdolala a brala třetí místo. Kluci to ještě zdramatizovali, Kuba co by dorostenec nestačil pouze na Jana Macháčka z Přerova a bral stříbro. Mirovi se podařilo odskočit Ondrovi, takže Ondra v dorostencích bronz a Mirek co by žák zlato.

Suma sumárum, vynikající úspěch Kojetínské kanoistiky a skvělé nakročení do začínající závodní sezóny. Ještě jednou všem poctivé Hurááááááááá!!!!!!!!!!!!

                                                                                                                             Martin Barták

 

 

 

 

Log in or create an account

Jsi členem Kanoistiky Kojetín a nemáš přístupové údaje? Nevadí, napiš si o přístup administrátorovi. Dušan Chovanec email: kanoistika.kojetin@gmail.com telefon: +420 602 154 286