Je magické datum, 13. května 2018 a naše benjamínky a benjamínci vyráží kanoistickou flotilou směr Pastvinská přehrada.

Počasí slibuje spolupráci a tak do aut sázíme kromě dresů a dalších potřebných serepetiček i opalovací krémy a deky. Výprava je připravena a pod dozorem hasičského velitele, který hrdinně zapřáhl vlek s kánoi i kajaky, vyrážíme vzhůru novým dobrodružstvím.

I některé maminky vzaly cestu velmi vážně a důkladně se připravily. Popis cesty na lístečku 5x5 cm, nalepeném na volantu se bude určitě pro další rok opět hodit.

Dorazili jsme na místo, cesta byla v pohodě a začíná práce. Děti vyvazují lodě a zabírají standardní místo kojetínských závodníků. Po poradě dostávají všichni instrukce a začíná hromadné popisování rukou i nohou s časem startu a startovním číslem.

Všichni jsou připraveni a můžeme se pustit do boje. Začínáme rozjetím se na deblech. Úkol "Sežeň si svého deblistu" zní složitě, ale děti si s ním poradily hravě a první lodě odjíždějí od nástupního mola.

A máme tady první start, zvedla se mlha za kmitajícími pádly a střela v modrém razantně ujíždí zbytku závodního pole. Podle délky rukou i náskoku to nemůže být nikdo jiný, než náš Tomáš Kapoun. Z mikrofonu zní ve spojení se zlatým umístněním Kanoistika Kojetín a to se hezky poslouchá.

A startuje nám druhá jízda, opět mlha, ve předu vede domácí Štěpán Exler a za ním se ženou dvě kojetínské lodě, to je panečku podívaná, přídě lodí se navzájem předbíhají a je to do poslední chvíle zajímavý boj. Tři desetiny rozhodly o druhém a třetím místě, které opět patří Kojetínu.

To již ale na start nastupuje naše tryskomyš Tomík Řihošek. Od startu mu hlavou lítala představa medaile a ta jej tlačila dopředu, krásné bronzové umístění a blažený úsměv Tomíka byla odměna i pro maminku a tatínka.

Přecházíme na debly, naše hvězdná posádka Klárka a Štěpánka zodpovědně štelují loď a Julča s Livií z Hranic zase ladí společně formu. Tohle bude těžký boj, přece jen jedou dohromady s vyšším ročníkem v jednom závodu. Přesto jsou holky velmi šikovné a dojíždí na krásném třetím a čtvrtém místě. Julča s Livií si sice vyjely bramborové umístění, ale držely se bezkonkurenčně starších benjamínek.

To už ale v plné síle najíždí na start Tom Hastík, zazněl startovací povel a malí 2009 se pustili do boje. Tomíkovi se tentokrát nedařilo a v zápalu boje se v polovině dráhy rozhodl okoupat. Sice má z blízko stojící pramice hezké fotky od fotografa, ale protože jej pouze fotil, musel se vydat Tomík ke břehu sám. Heslo hrdiny dne si tak vysloužil díky svému odhodlání i zodpovědnosti, kdy poctivě plaval se startovním číslem v ruce, aby se neutopilo - pokyn zněl přece jasně: "Když se okoupeš, pusť loď i pádlo, seber číslo a plav".

A vystartovala nám další skupinka v modrých dresech, tentokrát zlatý Áďa Váňa, Tobík Skalka a Štěpán Hirsch. Zatímco Áďa si jel pro své zlato, kluci bojovali ze všech sil. Tobík si vybojoval své první třetí místo a i Štěpán se již začal škrábat z posledních příček dopředu.

Kdopak bude hájit dál naše modré barvy? Jasně, přece malé blondýnky - Danielka a Anička. Na placku to nestačilo, zabojovaly ale statečně.

Kojetínskou premiéru na kánoích si střihli naši mlaďoši - Robin Hirsch a Tonda Prokeš. Krásný boj chlapci předvedli, nakonec byl Robin zavilejší a vybojoval krásné třetí místo.

Přecházíme zpět ke kajakům a našim slečnám - Klárča, Štěpánka a Julča. Na singlovce zaujaly přední příčky a držely se až do cíle. Klárka překvapivě na prvním místě, Štěpánce těsně uteklo druhé místo a Julči se opět zadařila čtvrtá příčka.

V barvách Kojetína mezitím vyráží na dráhu další dvě kajakářské deblovky a to duo Marťa Chovanec a Tom Kapoun a kanoistické duo Tonda Prokeš a Robin Hirsch. Zazněl startovní povel a zvedla se mlha od roztočených pádel. Z cílově věže zní "do cíle dojíždí opět Kojetínská posádka" - to je pastva pro uši a Marťa s Tomem si již jedou rovnou pro své medaile a ceny. Tonda s Robinem dojíždí na krásném 5. místě, což je úspěch na to, že na závody přijeli hlavně na kánoe.

Na molu se již mezitím chystá do svého kajaku naše malá baletka, Danielka Chovancová. Je natěšená a modlí se, aby získala nějakou medaili. Modlila se málo, vyšla z toho brambora, ale i s tou je spokojená.

Druhá naše malá bloncka již byla úspěšnější a Aničce Řihoškové se zadařilo druhé místo, prostě brácha je dobrý vzor. Anebo že by motivovala ségra? Podle další jízdy to tak vypadá, Tom si na deblu s Adamem Kusákem z ONV vyjeli stříbro taky.

Na značkách už vidíme další kojetínské barvy, tentokrát je to Adam Váňa se Štěpánem Hirschem na deblovce. Kluci vystartovali jak střela, ale starší ročníky v jízdě jdou poznat, kluci bojují a je z toho nakonec krásné třetí místo. Další placky do Kojetína.

Krátké tratě máme za sebou, je čas něco drobného pojíst a připravit se na 2km. Děti se soustředí a pečlivě studují dráhu. Start, první bójka, druhá bójka, třetí bójka a cíl. Zdá se to být jednoduché. Příroda si ale s plánem zahrála a začal pofukovat vítr, odnesl jednu bójku a závodníci na startu nevědí, že nemají hledat bójku, ale rozhodčího na lodi, který si na bójku dočasně hraje. Ještě že má hlavu jako Gándhí, je to hezká osvícená bójka. Jako první se vyřítily naše děvčata, Klárča Zendulková, Štěpánka Úlehlová a Julča Hastíková. Holky bojují ze všech sil, ale 300m po startu šlo bezpečně uzavírat sázky, holky se naskládaly za sebe stejně jako na sprintové trati dopoledne a v tomto pořadí již dojely. Opět zní z rozhlasu medailové místa pro Kojetín, Klárča první, Štěpánka třetí a Julča si opět dojela pro bramboru - to budou doma bramboráky.

Poslední závody našich nejmladších blondýnek, Danielky Chovancové a Aničky Řihoškové ukázaly již únavu, přesto si holky vybojovaly hezká místa, Danielka 5. a Anička 6. - jde vidět, že holky drží při sobě.

Pojďme se podívat na naše kanoisty, Tondu Prokeše a Robina Hirsche. Právě vystartovali, žádná sranda proti větru, kluci se ale závodu chopili statečně a bojovali proti větru. Je to hezká podívaná, další souboj na centimetry mezi dvěma kojetínskými loděmi. Tonda Prokeš se ujímá vedení a tlačí se ze třetího místa na druhé, vypadá to velmi nadějně, jenže po poslední obrátce, asi 100m před cílem se mu uvolňuje záklek a Tonda to bere střemhlav přímo do vody. Je to velká škoda, ale i velká zkušenost. Třetí místo si tak přebírá Robin a dojíždí si pro bronz.

Už nás čekají jen poslední 4 jízdy.

První z nich obsadil Tom Řihošek, excelentní start, který Toma posouvá na druhé místo a které si Tom listy i přídí drží za každou cenu. Ustál to, je krásné stříbro.

Druhý pokus Toma Hastíka byl mnohem úspěšnější a na dvoukilometrové trati si vyjel 7. místo, dalo by se říct, že taktak dojel za 6. místem, ale bezpečně před 8. místem.

Na dvoukilák nastoupili i naši nejmladší a i zde se nám velmi dařilo. Adam Váňa ukázal, že mu jdou nejen sprinty, ale i dlouhé tratě. S náskokem téměř 1 minuty suverénně dojíždí pro zlato. Tuším, že měl sbalenou i loď než dojeli další závodníci. Šikovný Tobík Skalka si sáhnul na premiéru dlouhé tratě mimo Kojetín a vyjel si krásné páté místo, to je velký úspěch. A náš andílek, blonďatý kudrlínek Štěpán Hirsch se prodral do první desítky a obsadil 10. příčku.

Závěrečná jízda pak čekala Toma Kapouna, Marťu Chovance, Toma Havlíčka, Robina Hirsche a Tondu Prokeše. Ano, je to tak, Robin a Tonda dojeli před nedlouhou chvílí na kánoi a už sedají na kajak. Po odpálení závodu nastává velké překvapení, Tom Havlíček s vervou maká naplno a vede celé závodní pole a to celých 200m. Pak přichází zlom a kluci si přeskládávají své pozice. Po první obrátce se závodní pole trhá na skupinky. V první skupince jdou vidět 3 kojetínské lodě, to je moc hezká podívaná. Hlasivky již za celý den nestíhají a tak rodiče i trenéři vstupují do vody, po kotníky, po kolena, někteří i dále. A už to přichází, poslední obrátka a velký sprint do cíle. Tom Kapoun už nechce dále vézt domácího Štěpána a tak startuje maximálkou a suverénně dojíždí pro zlato, třetí místo si o vteřinu odnáší Marťa Chovanec, 7. a 8. místo si zabrali Tom Havlíček a Robin Hirsch a na 11. místě pak dojíždí i Tonda Prokeš.

Závodní a slunná neděle se blíží ke konci, krásný víkend, krásné výsledky. Děti poslušně odevzdávají svá čísla, balí své lodě do obalů a začíná vázání lodí na vleky. Vše je připraveno k odjezdu, vyrážíme.

Při dojezdu na loděnici děti sdílejí své dojmy čekajícím rodičům, některé maminky neúspěšně zakrývají slzy štěstí a radosti. Teď je ten pravý čas si sednou na naší krásné loděnici a dát si pivo, je zasloužené, tedy jen rodiče a trenéři.

-g