Zatímco běžný smrtelník při teplotách atakujících 39 stupňů Celsia ve stínu kolabuje i při pokusu o pouhé otočení listu v knize, čtveřice závodníků z oddílu Kanoistika Kojetín došla k závěru, že je to ideální počasí na to si zaplavat, zajezdit na kole, upádlovat pár kilometrů a na závěr si dát osvěžující běh.
Dne 27. června 2026 se v Týně nad Vltavou konal Světový pohár a Mistrovství ČR v quadrathlonu a kojetínská stopa v něm zanechala hlubokou (a pořádně propocenou) rýhu.
Když je triatlon příliš nudný
Pro ty, kteří se s tímto pojmem setkávají poprvé: co je to vlastně quadrathlon? Představte si klasický triatlon. Zkrátka sport pro lidi, kterým jeden pohybový vzorec nestačí. Jenže quadrathlon jde ještě dál. K tradičnímu triatlonovému svatému trojúhelníku – plavání, cyklistice a běhu – přidává čtvrtou disciplínu: kajak nebo kánoi. Je to sport stvořený pro atletické obojživelníky. V podstatě jde o to, že když už máte po cyklistické části dokonale zlikvidované nohy, sednete do lodi a dorazíte se ještě pádlováním, aby horní polovina těla té dolní nezáviděla.
Letošní ročník v Týně nad Vltavou navíc provázelo počasí, které by spíše než v jižních Čechách pasovalo do saharské pouště. Extrémní tropy donutily řadu závodníků raději ani nenastoupit a pořadatelé museli z bezpečnostních důvodů tratě mírně zkrátit, aby se startovní pole na trati doslova nevypařilo. I tak ale na soutěžící čekala brutální kombinace: 700 metrů plavání s hromadným startem, 15 km na kole, 4 km na kajaku či kánoi a na závěr 4 km běhu.
Kojetínská jízda na zemi, ve vodě i na horském kole
Barvy našeho oddílu hájila dorostenecká a juniorská krev a vedla si naprosto fantasticky.
Naši dorostenci ukázali, že mají nejen plíce, ale i obrovské srdce. Štěpán Hirsch vybojoval skvělé 12. místo v celkovém pořadí a hned za ním, na 13. místě, protnul cíl Tobiáš Skalka. V obrovské konkurenci starších a zkušenějších závodníků předvedli neskutečně bojovné výkony. A ačkoliv je loď jejich domovským prvkem, soupeře drtili i na suchu – na kole a při běhu. Oba si ve své kategorii po zásluze rozdělili stříbrnou a bronzovou medaili.
Svou neúnavnou vytrvalost předvedl i Martin Chovanec. V mezinárodní konkurenci a v podmínkách, kdy vzduch spíše připomínal tekutou lávu, vybojoval fantastické 8. místo v celkovém pořadí bez rozdílu věku! V juniorské kategorii to znamenalo jediné: stříbro ze Světového poháru a k tomu jako třešnička na dortu titul mistra České republiky se zlatou medailí na krku.
Zvláštní cenu za pevnou vůli by pak zasloužila dorostenka Daniela Chovancová. Ta si v závodě dojela pro nádherné stříbro ve své kategorii. Na tom by nebylo nic divného, kdyby ovšem celou patnáctikilometrovou cyklistickou část neodjela na... horském kole. Zatímco ostatní laborovali s aerodynamikou silničních speciálů, Daniela prostě nasadila široké pláště a ukázala, že když máte v nohách Kojetín, fyzikální zákony odporu vzduchu jsou vám tak trochu ukradené.
Vítězem je každý, kdo přežil.
Při 39 stupních ve stínu je vítězstvím už jen samotné dokončení závodu. Naši reprezentanti se však nespokojili s pouhým přežitím – rvali se o každou vteřinu a ukázali, z jak tvrdého těsta kanoisté v Kojetíně jsou.
Obrovské poděkování patří nejen samotným závodníkům za skvělou reprezentaci, ale také trenérům za přípravu, rodičům za logistickou a psychickou podporu a všem fanouškům, kteří klukům a Daniele drželi palce.
Radost z medailí a svých umístění nebylo jediné, co si kojetínští kajakáři a kanoistka z Quadrathlonu odvezli, nadšení ze závodu a odhodlání účastnit se i dalšího ročníku je důkazem, že naši koječáci mají velkou zavilost.
